Mnoho let se věnují práci s myslí a vedle výcviku v metodách humanistické a alternativní psychoterapie jsem prošel zasvěceními do východních nauk, především Advaity a Atijógy – prastarých učení o prvotním stavu bytí, který je každému od počátku vlastní jako jeho vnitřní a přirozená podstata.
Ve své terapeutické práci nepoužívám přístupy, v nichž jsou přesvědčení klienta nahrazována přesvědčeními terapeuta. Nepoužívám ani takové, které jakkoli manipulují s myslí, aby klientovi navodily lepší pocit. A to přesto, že jsem v nich prošel výcvikem a mám v nich certifikaci.
Místo toho kladu důraz na vlastní poznání každého člověka. Jen takové poznání totiž zažehává skutečnou změnu a je opravdu transformativní. Zbavuje pochybností a spolu se sebe-vědomím rozvíjí i sebedůvěru. Jen tak se terapeut a jeho znalosti nestanou další překážkou v životě člověka a nedělají z něj dlouhodobého či doživotního pacienta.
Má cesta k terapii byla poměrně dlouhá. Už od dětství jsem si kladl otázku, kým jsem. Zároveň jsem trpěl obtížemi, které se dnes diagnostikují jako generalizovaná úzkostná porucha. V období dospívání se mi podařilo většiny z nich zbavit. Záměrně jsem se vystavoval podnětům, nereagoval na ně a pouze pozoroval svou mysl. O terapii ani meditaci jsem tehdy nic nevěděl, prostě mi to připadalo jako správný a přirozený přístup.
Později se mi to potvrdilo, když jsem potkal svého prvního učitele, Čhögjala Namkhai Norbua. Oslovila mě jeho přímočarost v práci s myslí. Díky tomu, že jsem už překonal své obtíže z dětství, jsem pro ni měl i dostatečnou kapacitu. Odjel jsem za ním a několik dalších let se pak věnoval studiu a praxi Atijógy, do níž mě zasvětil.
O pár let později jsem potkal Nukunu Jørgena Larsena, dánského psychologa a probuzeného člověka. Několik let jsem u něj studoval neduální terapii. Opět si mě získala naprostá přímost, efektivita a účinnost jeho přístupu a metod, které jdou až na dřeň samotné podstaty zkušenosti. Hloubka poznání a změn, které nastaly ve mně i v mém životě, byla obrovská a motivovala mě k další práci. Nukunu svůj přístup shrnul do nauky, kterou nazval Neduální terapie. Jde o ucelenou kombinaci metod vycházejících z východních nauk a západní terapie. Jejím cílem je přirozenou cestou dosáhnout trvalé vnitřní transformace a osvobození od vnitřního konfliktu. Vede ke spojení s tím, co je v nás přirozené, autentické a trvalé, tedy s naší skutečnou podstatou.
Proč stále zdůrazňuji přímočarost a vlastní poznání? Má-li být terapie úspěšná, nemůže člověka chránit před životem ani s ním jakkoli manipulovat, byť v dobré víře. Musí ho vést k tomu, aby svou zátěž sám rozpoznal a porozuměl jí, protože jenom to osvobozuje. Nikdo to za vás udělat nemůže. Naučené znalosti terapeuta i jeho vlastní psychická zátěž tomu naopak spolehlivě zabrání. Nikdo se totiž nedokáže ubránit své podmíněnosti a projekcím, dokud se od nich sám zcela neosvobodí.
Naše civilizace dosáhla vyššího komfortu žití než kterákoli před ní, alespoň v naší části světa. Přesto je ustrašená a úzkostná. Dokážeme si sami sobě leccos vysvětlit, aniž bychom si všimli, že nám chybí vlastní porozumění, a tedy i vnitřní zralost. Zaměňujeme znalosti za poznání, slova a názory za skutečnost. Zbavujeme se toho obtížného v domnění, že jsme to pochopili.
Neučím a nepředávám nic, co bych sám nevyzkoušel a neuskutečnil ve vlastním životě. Ani to jinak nejde. Jediný způsob, jak něco skutečně poznat, je zažít to, a nakonec se osvobodit i od toho.
TERAPIE | ROZVOJ | ŘEŠENÍ PROBLÉMU