Neduální terapie je unikátní celostní přístup, který pomáhá lidem zbavit se duševních a emočních zátěží, hlouběji porozumět potřebám a aspektům své osobnosti, naplnit svůj potenciál a žít zdravější život. Oproti klasickým terapeutickým nebo psychoterapeutickým přístupům pracuje se všemi třemi projevenými aspekty člověka, tedy duševní, emoční a fyzickou vrstvou.
Náš duševní a emoční svět je tvořen proměnlivými myšlenkami a pocity, které mezi sebou interagují, formují náš prožitek, názory a zkušenost. Pokud nejsou naše myšlenky a pocity pro nás příjemné, máme tendenci je dostávat pod kontrolu, vzdorovat, vytěsnit nebo překrývat něčím jiným. Vytváříme tím stavy vnitřní rezistence a hlubokého sebeodmítnutí. Tak vytváříme zkušenost sami se sebou, jež vychází z nepřijetí a neporozumění.
Tento stav vnímáme jako vnitřní napětí nebo tlak, jež se se může projevovat jako prostá nespokojenost, konflikt, stres, úzkost nebo sklíčenost. Reagujeme na ně nejrůznějšími způsoby podle individuálních schopností od zvýšené sebekontroly a racionalizace přes samomluvu a sebepřesvědčování až po nadměrnou aktivitu, nutkavá jednání nebo uzavřenost. V tomto ohledu není příliš podstatné, zda se svazujeme disciplínou, analyzujeme, vysvětlujeme nebo před tím utíkáme. Snažit se nějak přesvědčit nebo nechat přesvědčit k sebepřijetí je nejenom nepřirozené, ale především nemožné, a proto taková snaha nebere konce.
Vnitřní napětí a konflikt jsou projevem duality, kdy jedna část z nás něco zažívá a druhá se s tím snaží nějak vypořádat. Z tohoto názvu tedy vychází název Neduální terapie, jež pomáhá dosáhnout stavu přirozené rovnováhy prostého vnitřních rozporů prostřednictvím hlubšího sebeporozumění.
Pokud se sami nepodíváme hlouběji pod povrch a neporozumíme sami sobě, sklony dostávat se sebou do konfliktu v nás budou přetrvávat. V neduální terapii je tedy tradiční terapeutický přístup, jehož základem je rozhovor, použit pouze k tomu, aby se klient dostal do styku s tím, co je stresující, konfliktní nebo potlačené.
V druhé fázi se již pracuje s neduálním náhledem a zkušeností, kdy je klient veden ve vlastním prožitku tak, aby dokázal rozpoznávat úrovně svých pocitů; prošel jimi, aniž by je potlačoval, a to až ke kořeni svého problému. Připomíná to odlupování cibule, kdy člověk v sobě odlupuje jednotlivé vrstvy a dostává se postupně hlouběji k jádru věci. V této fázi se také zaměřuji na projev a práci s energetickými centry, která se během terapie aktivují. Projev konkrétního energetického centra se projevuje tělesným vjemem či pocitem klienta, který sám stručně popíše. Tyto vjemy jsou projevem somatizace těla v reakci na probíhající duševní a emoční proces. Nedochází zde k dotykům ze strany terapeuta.
Ve třetí fázi je klient veden, aby dosáhl osvobození od problému přirozenou cestou a které vychází z jeho skutečného porozumění. Klient získává vlastní vhled do situace, což mu dále poskytuje důvěru a zbavuje pochybností. Terapeut mu může pomoci věci ujasnit a pojmenovat, ale poznání a osvobození od problému jsou vlastní. Tím způsobem se krystalizuje celistvější člověk, zbaven vnitřních konfliktů, diskriminace, sebeodmítání a sebedestrukce, které se v terapeutickém procesu transformovaly v porozumění, tvůrčí a sjednocující schopnosti.
Následná životní rozhodnutí vycházející z takového porozumění sobě umožňují napřímit naši energii žádoucím směrem, aniž by byla rozptýlena v neustálém vnitřním konfliktu, negativních a protichůdných myšlenkových vzorcích a pochybách. Začínáme žít a přestáváme pouze přežívat.
Sebelepší analýza, vysvětlení nebo rada nedokážou jít dostatečně hluboko a dotknout se kořene problému. Skutečné osvobození od duševního či emocionálního problému musí být přirozené a vycházet z hlubokého porozumění. Vše ostatní, ač sebelépe míněno, jsou pouhé názory a hodnocení, ale nikoliv skutečnost samotná či akt osvobození. Proto si často můžeme říkat “Já vím, ale stejně si nemůžu pomoci.” Skutečností je ale taková, že nevíme dost, neznáme všechny vrstvy cibule, které zakrývají jádro problému, a ta cibule je naše, musíme si ji oloupat sami, jelikož oboje, jak problém, tak řešení jsou v nás.
Tělo odráží a uchovává to, co se děje v mysli. Každý z nás má několik energetických center v těle, která velmi specifickým a konkrétním způsobem vypovídají o našem fyzickém, emocionálním a duševním stavu.
Aniž bychom si to uvědomovali, všichni známe jistý projev těchto center v našem těle. Když čelíme strachu z fyzického ohrožení (například strach z výšky) máme nepříjemný pocit v oblasti pánve, stud se projevuje tělesným pocitem v podbříšku, strach ze ztráty kontroly či hněv pociťujeme v solaru plexu, smutek o sobě dává znát tíživým pocitem na hrudi, odpor či strach ze sebevyjádření pociťujeme v okolí hrdla či přímo v něm a nepochopení či údiv vyjadřujeme nadzvednutým obočím. Není náhodou, že je to u všech lidí stejné bez ohledu na kulturu.
Dále každé energetické centrum reguluje konkrétní sadu tělesných orgánů a systémů, především endokrinních žláz, s kterými je spojeno a které řídí tvorbu chemických látek, jejichž mix potom vnímáme specifickým pocitem. Pokud jsou naše duševní a emoční pochody dlouhodobě v nerovnováze či jinak neuspokojivé časem se to propíše i do naší fyzické vrstvy, a tím vzniká to, co známe pod pojmem psychosomatika. Tělo somatizuje a odráží naše dlouhodobé duševní a emocionální zátěže a nerovnováhu, což může vyústit i v nemoc, zpravidla spojenou s orgány v oblasti zasaženého centra. Je projev center, které nám dávají prostřednictvím našeho těla vědět, co se v nás děje. Energetická centra vyjadřují nejenom aktuální stav prostřednictvím fyziologických reakcí a tělesných vjemů, ale velmi konkrétním způsobem uchovávají na buněčné úrovni naše vzpomínky, nevyjádřené pocity a nenaplněné potřeby, z nichž rezultují naše omezující přesvědčení a řídící vzorce. Vypovídají tak o celkovém stavu našeho emočního, duševního, ale i tělesného vývoje.
V energetických centrech se tedy naše duševní a tělesné vrstvy potkávají, jedna přechází v druhou, a navzájem na sebe reagují a ovlivňují se. Energetická centra jsou tak současně branami, kterými lze vstoupit z tělesné a emoční vrstvy do duševní a naopak; dostat se ke kořeni problému a vyřešit jej. Proto je tento přístup nazýván holistickým neboli celostním, jelikož pracuje se všemi vrstvami člověka, a tudíž je v základu velmi efektivním přístupem. Jinak tomu ani být nemůže. Nelze řešit polovinu problému. Lidé, kteří cvičí jógu znají stavy, kdy konkrétní pozice a cvičení uvolňují potlačené emoce uložené v těle. To není náhoda. Jóga cíleně pracuje s energetickým systémem člověka.
Náš duševní a emoční svět je tvořen proměnlivými myšlenkami a pocity, které mezi sebou interagují, formují náš prožitek, názory a zkušenost. Pokud nejsou naše myšlenky a pocity pro nás příjemné, máme tendenci je dostávat pod kontrolu, vzdorovat, vytěsnit nebo překrývat něčím jiným. Vytváříme tím stavy vnitřní rezistence a hlubokého sebeodmítnutí. Tak vytváříme zkušenost sami se sebou, jež vychází z nepřijetí a neporozumění.
Tento stav vnímáme jako vnitřní napětí nebo tlak, jež se se může projevovat jako prostá nespokojenost, konflikt, stres, úzkost nebo sklíčenost. Reagujeme na ně nejrůznějšími způsoby podle individuálních schopností od zvýšené sebekontroly a racionalizace přes samomluvu a sebepřesvědčování až po nadměrnou aktivitu, nutkavá jednání nebo uzavřenost. V tomto ohledu není příliš podstatné, zda se svazujeme disciplínou, analyzujeme, vysvětlujeme nebo před tím utíkáme. Snažit se nějak přesvědčit nebo nechat přesvědčit k sebepřijetí je nejenom nepřirozené, ale především nemožné, a proto taková snaha nebere konce.
Vnitřní napětí a konflikt jsou projevem duality, kdy jedna část z nás něco zažívá a druhá se s tím snaží nějak vypořádat. Z tohoto názvu tedy vychází název Neduální terapie, jež pomáhá dosáhnout stavu přirozené rovnováhy prostého vnitřních rozporů prostřednictvím hlubšího sebeporozumění.
Pokud se sami nepodíváme hlouběji pod povrch a neporozumíme sami sobě, sklony dostávat se sebou do konfliktu v nás budou přetrvávat. V neduální terapii je tedy tradiční terapeutický přístup, jehož základem je rozhovor, použit pouze k tomu, aby se klient dostal do styku s tím, co je stresující, konfliktní nebo potlačené.
V druhé fázi se již pracuje s neduálním náhledem a zkušeností, kdy je klient veden ve vlastním prožitku tak, aby dokázal rozpoznávat úrovně svých pocitů; prošel jimi, aniž by je potlačoval, a to až ke kořeni svého problému. Připomíná to odlupování cibule, kdy člověk v sobě odlupuje jednotlivé vrstvy a dostává se postupně hlouběji k jádru věci. V této fázi se také zaměřuji na projev a práci s energetickými centry, která se během terapie aktivují. Projev konkrétního energetického centra se projevuje tělesným vjemem či pocitem klienta, který sám stručně popíše. Tyto vjemy jsou projevem somatizace těla v reakci na probíhající duševní a emoční proces. Nedochází zde k dotykům ze strany terapeuta.
Ve třetí fázi je klient veden, aby dosáhl osvobození od problému přirozenou cestou a které vychází z jeho skutečného porozumění. Klient získává vlastní vhled do situace, což mu dále poskytuje důvěru a zbavuje pochybností. Terapeut mu může pomoci věci ujasnit a pojmenovat, ale poznání a osvobození od problému jsou vlastní. Tím způsobem se krystalizuje celistvější člověk, zbaven vnitřních konfliktů, diskriminace, sebeodmítání a sebedestrukce, které se v terapeutickém procesu transformovaly v porozumění, tvůrčí a sjednocující schopnosti.
Následná životní rozhodnutí vycházející z takového porozumění sobě umožňují napřímit naši energii žádoucím směrem, aniž by byla rozptýlena v neustálém vnitřním konfliktu, negativních a protichůdných myšlenkových vzorcích a pochybách. Začínáme žít a přestáváme pouze přežívat.
Sebelepší analýza, vysvětlení nebo rada nedokážou jít dostatečně hluboko a dotknout se kořene problému. Skutečné osvobození od duševního či emocionálního problému musí být přirozené a vycházet z hlubokého porozumění. Vše ostatní, ač sebelépe míněno, jsou pouhé názory a hodnocení, ale nikoliv skutečnost samotná či akt osvobození. Proto si často můžeme říkat “Já vím, ale stejně si nemůžu pomoci.” Skutečností je ale taková, že nevíme dost, neznáme všechny vrstvy cibule, které zakrývají jádro problému, a ta cibule je naše, musíme si ji oloupat sami, jelikož oboje, jak problém, tak řešení jsou v nás.
Tělo odráží a uchovává to, co se děje v mysli. Každý z nás má několik energetických center v těle, která velmi specifickým a konkrétním způsobem vypovídají o našem fyzickém, emocionálním a duševním stavu.
Aniž bychom si to uvědomovali, všichni známe jistý projev těchto center v našem těle. Když čelíme strachu z fyzického ohrožení (například strach z výšky) máme nepříjemný pocit v oblasti pánve, stud se projevuje tělesným pocitem v podbříšku, strach ze ztráty kontroly či hněv pociťujeme v solaru plexu, smutek o sobě dává znát tíživým pocitem na hrudi, odpor či strach ze sebevyjádření pociťujeme v okolí hrdla či přímo v něm a nepochopení či údiv vyjadřujeme nadzvednutým obočím. Není náhodou, že je to u všech lidí stejné bez ohledu na kulturu.
Dále každé energetické centrum reguluje konkrétní sadu tělesných orgánů a systémů, především endokrinních žláz, s kterými je spojeno a které řídí tvorbu chemických látek, jejichž mix potom vnímáme specifickým pocitem. Pokud jsou naše duševní a emoční pochody dlouhodobě v nerovnováze či jinak neuspokojivé časem se to propíše i do naší fyzické vrstvy, a tím vzniká to, co známe pod pojmem psychosomatika. Tělo somatizuje a odráží naše dlouhodobé duševní a emocionální zátěže a nerovnováhu, což může vyústit i v nemoc, zpravidla spojenou s orgány v oblasti zasaženého centra. Je projev center, které nám dávají prostřednictvím našeho těla vědět, co se v nás děje. Energetická centra vyjadřují nejenom aktuální stav prostřednictvím fyziologických reakcí a tělesných vjemů, ale velmi konkrétním způsobem uchovávají na buněčné úrovni naše vzpomínky, nevyjádřené pocity a nenaplněné potřeby, z nichž rezultují naše omezující přesvědčení a řídící vzorce. Vypovídají tak o celkovém stavu našeho emočního, duševního, ale i tělesného vývoje.
V energetických centrech se tedy naše duševní a tělesné vrstvy potkávají, jedna přechází v druhou, a navzájem na sebe reagují a ovlivňují se. Energetická centra jsou tak současně branami, kterými lze vstoupit z tělesné a emoční vrstvy do duševní a naopak; dostat se ke kořeni problému a vyřešit jej. Proto je tento přístup nazýván holistickým neboli celostním, jelikož pracuje se všemi vrstvami člověka, a tudíž je v základu velmi efektivním přístupem. Jinak tomu ani být nemůže. Nelze řešit polovinu problému. Lidé, kteří cvičí jógu znají stavy, kdy konkrétní pozice a cvičení uvolňují potlačené emoce uložené v těle. To není náhoda. Jóga cíleně pracuje s energetickým systémem člověka.
Všichni penzisté a lidé mladší 26 let mají slevu ve výši 30% na všechny služby.
Klikněte na tlačítko níže a objednejte si zdarma 10minutový úvodní rozhovor, abychom pohovořili o Vašich potřebách a dohodli se na termínu.